Anketa Buddy Queen a Buddy King se tradičně vyhlašuje na konci semestru. Zahraniční studenti zde mají možnost volit pro jednoho z našich členů, který jim během semestru nejvíce pomohl. Níže se můžete dočíst, jak se daří našim dvěma nejnovějším výhercům za zimní semestr 2016, Ramimu a Evče. 

Ahoj Evo a Rami. Tak jaký je to pocit, získat od zahraničních studentů ocenění Buddy King & Queen semestru?

Eva: Nejdříve jsem byla hrozně překvapená, že zvolili právě mě, poté přišla i vlna pocty a potěšení. Byla jsem poctěna hlavně z toho důvodu, že mě volili lidi, do kterých bych to vůbec neřekla. Nebyli jsme si moc blízcí, ale potom za mnou šli, gratulovali mi a říkali, že mě volili. To byla velká pocta, že i lidi, kteří toho o mě moc neví, mě vnímají pozitivně. 

Rami: Já jsem byl také překvapený a cítil jsem velkou radost. Radost z toho, že nejenom kamarádi, ale i lidé, které pořádně neznám, volili mě. Jsem tu buddíkem už pátý semestr, takže jsem opravdu šťastný, že mě zvolili předtím, než jsem úplně skončil se studiem. 

Co tě vedlo k tomu, že jsi se přidal/a k ESN? 

Eva: Stejně jako většina z nás, jsem se přidala po skončení Erasmu, na kterém jsem byla, a ze kterého jsem byla nadšená. Nechtěla jsem, aby skončil ten Erasmus spirit, to mluvení anglicky, poznávání nových lidí a potkávání nových kultur. Takže to byl jednoznačně impuls z Erasmu. 

Rami: U mě to bylo spíš, že jsem chtěl mluvit anglicky. O Erasmu jsem v té době nevěděl skoro nic, takže jsem neměl vůbec představu, jaké to bude. Hlavní pro mě byla angličtina a i náplň volného času. První semestr jsem byl skoro celou dobu na pokoji, občas s kamarády, ale jinak nic. Spíš jenom ta škola, ale zase jsem nechtěl pořád jenom dělat věci do školy. Takže jsem hledal nějaké nové využití svého volného času. 

Jaký je tvůj nejlepší zážitek spojený s dobrovolnictvím? 

Eva: Takových chvil je spousta, všechny jsou skvělé. Nezažila jsem chvíli, kdy bych si vyloženě řekla, že chci skončit. A úplně ten nejlepší ... asi prostě to, co dělám. Pokaždé, když někomu pomůžu a ten, komu jsem pomohla, je rád, že mu to pomohlo. To mám úplně nejradši. Takže celkově ta vzájemná interakce, pomoc, když můžu. 

Rami: Jak říká Evča, zážitků je hodně. Všechny byly svým způsobem speciální a výjimečné, takže nemůžu vybrat jenom jeden. 

A teď možná trochu náročnější otázka. Myslíš, že práce v ESN nějakým způsobem ovlivnila tvůj budoucí život? Ať už po pracovní, či soukromé stránce. 

Eva: Tak to je pro mě zrovna jednoduchá otázka. Myslím, že určitě ano. Ať už vzhledem k jazykovým dovednostem, které se díky tomuto neustále zlepšují, nebo v komunikaci s lidmi, hlavně s cizími, umět vystupovat. Dobrovolnickou organizace zároveň i reprezentujeme, takže se podle toho musíme i nějak chovat. Zároveň si umět zorganizovat svůj čas, to je určitě velký benefit, který stále ještě úplně neumím uchopit. Má to velký vliv na můj osobní i profesní růst. 

Rami: Nejvíce mi to pomohlo určitě z hlediska angličtiny. Hodně mě to posunulo i v tom, jak sám sebe prezentovat před lidmi. což byl u mě vždycky problém. Také určitě spolupráce a týmová práce. 

Práce v ESN je typická velkým množstvím způsobů a možností jak se jednotlivec může realizovat. Existuje i pro tebe nějaká konkrétní činnost, které se rád věnuješ? 

Eva: O tom svědčí i moje současné pozice. Jednak mám samozřejmě stále pozici buddíka, což mě moc baví. Pak pozice SocialErasmus coordinatora a ExchangeAbility zároveň, tomu se ráda věnuji a ráda bych se tomu věnovala i v budoucnosti. Je to o tom, co se týká životního prostředí, informovanosti, o předávání zkušeností a řešení sociálních problémů. Možná ne vždy úplné řešení, ale přispívání k tomu, aby se o těch problémech vědělo a aby na ty problémy lidé nahlíželi jinak, než jenom konzervativním, stereotypním pohledem. 

Rami: Pro mě je to organizování různých turnajů. Ať už je to sport jako fotbal, basket nebo volejbal, tak i třeba stolní fotbal nebo billiard. Rád organizuji akce, u kterých mám jistotu, že o ně zahraniční studenti budou mít zájem. Organizace turnajů je doslova můj koníček. 

A na závěr, je něco co by si chtěl/a vzkázat kolegům z ESN či zahraničním studentům? 

Eva: Zahraničním studentům bych vzkázala, že pokud chtějí a pokud je to baví a Erasmus se jim líbil, tak aby v tom doma pokračovali. Aby v tom pokračovali ve své zemi, na své univerzitě, ve své sekci a pokud sekci nemají, tak ať klidně iniciují její založení. Je to vlastně všechno o nich. Nebýt jich, tak by smysl naší existence v podstatě nebyl. Jsou to pro nás důležití lidé a vážím si jich. Našim členům vzkazuji, že jsem ráda, že jsem poznala tak skvělé lidi. Máme skvělý tým, který si mí vždy všechno vyříkat a je tady opravdu skvělá atmosféra. Teambuildingy jsou taky super a moc se těším na další. 

Rami: Našim členům asi to, že jsem hrozně rád, že jsem se přidal do ESN. Rodiče nemám v Čechách, takže jsem si tady našel takovou druhou rodinu. Taky to, aby všichni nezapomněli na to, z jakého důvodu ESN vzniklo - a to je pomoc zahraničním studentům. Akce jsou super, ale pravidlo číslo jedna je pomáhat a věnovat se zahraničním studentům. Zahraničním studentům vzkazuji, aby si vybrali na svůj Erasmus určitě Česko. Všichni budeme moc rádi, když přijdete a budeme se moci poznat a zažít spoustu skvělých věcí. 

Mockrát děkujeme, že jste si na nás dnes udělali čas. Mějte se fanfárově a hodně štěstí do budoucna. :)